Už jsme doma na polském turné

V pondělí 19.2. jsme vyjeli na šestikoncertní turné do Polska. Na první koncert jsme měli jet do Poznaně. Ze zkušebny jsme vyjeli krátce před polednem a první zastávku jsme měli na Jižní spojce v odstavném pruhu. Kolem nás svištěla auta, všichni blikali a troubili. Porouchal se nám totiž přívod nafty do motoru. Závada byla nakonec odstraněna, ale ne na trvalo. Po několika takových zastávkách jsme zůstali trčet na benzínce u Harrachova. V pět odpoledne jsme se dozvěděli, že auto už dnes nepojede a když se nám do hodiny nepodařilo sehnat náhradní dopravu, bylo nám jasné, že první koncert už nestihneme. V Harrachově se nás ujala naše kamarádka Bára, která nás uložila v hotelu Sport Rýžoviště. Ještě jednou dík. Místo koncertu jsme strávili příjemný večer v hotelu Praha a viděli jsme Valentovu zlatou i prohru Sparty v LM. Večer jsme zakončili v hotelovém baru se skupinkou Holanďanů, z nichž jeden slavil narozeniny a jako dárek od kamarádů dostal striptérku. Ta po poněkud rozpačitém výkonu skutečně skončila nahá na klíně oslavence.

Ráno jsme se probudili uprostřed čerstvě napadaného sněhu. Před obědem jsme se ještě prošli mezi skokanskými můstky, naobědvali jsme se a vyrazili. Po 30 km ani památky po sněhu, naopak začalo svítit sluníčko. Ve Wroclawi nás přivítal docela příjemný klub s fotbálkem a televizí. Fotbálek jsme hned stačili prohrát s místní obsluhou, tak jsme čekali, že aspoň naši hokejisté ve čtvrtfinále s Ruskem . Před koncertem jsem ještě stačil polepit klub samolepkami Internetradia, kde taky máme svoje rádio, jestli to ještě nevíte a rozhodit letáčky na dovolenou v Itálii, kam pojedeme ještě s Hudbou Praha a -123minut, jestli to ještě nevíte . Koncert proběhl v klidu a nic zvláštního se nestalo. Poměr odehraných koncertů se tak vyrovnal na 1:1. Něco málo jsme i prodali a pak jsme jenom sledovali konečnou našich hokejistů, kterým se zdaleka nedařilo tak jak nám. Ubytování bylo horší, než pro dělníky z Kazachstánu, ale nakonec stejně stačí jenom ta postel.

Ve středu jsme to měli necelých 400 km do Warszawy. Vyjeli jsme s dostatečnou rezervou, ale v hlavním městě Polska jsme strávili v zácpě přes dvě hodiny. Údajně kvůli demonstraci. Aspoň jsme měli na co nadávat. Hráli jsme v obrovském komplexu Plac Defilad 1 přímo v centru Warszawy, který hodně připomínal Lomonosovu univerzitu, ale za Boha jsme nemohli přijít na to, proč. Vrátní uvnitř si nás několikrát přihrávali, ale nakonec jsme to našli. Koncert se konal ve velice příjemné kavárně asi pro 160 lidí. Největší problém byl vejít se na podium. Už bylo tak dost malé, ale navíc na něm bylo ještě piano. Samozřejmě křídlo. Kavárna se velice rychle zaplnila a nebyl důvod oddalovat začátek. Spousta přítomných muziku znala, tak na nás pokřikovali názvy písniček, Hollywood si dokonce zazpívali. Po koncertě se ještě promítaly filmy Kouzelný zvon a Jaro, peklo, podzim, zima. Při promítaní jsme prodávali naše CD, kazety, trička, knížky a plakáty - a za takový prodej by se nemusela stydět mnohá města v USA. Potom nás ještě vzali do galerie Off, kde na naši počest vystupovali tři chlapíci a pouštěli zvuky ze svých počítačů. Naštěstí bylo kam utéct. Warszawa se hodně povedla a doufám, že se tam podíváme už na podzim.

Do Lowicze jsme další den měli jen 80 km a dost času. Je to 30tisícové město velké asi jak Břeclav. Publikum bylo úplně jiné. Varšavské intelektuály vystřídali bjednyje studentky, rozuměj chudé, rozuměj materiálně. Koncert byl pořádán v rámci filmového festivalu, tak se samozřejmě promítaly i filmy, tak jako ve Varšavě. Do místního Osródku kultury přišla slabá stovka mladých, kteří vůbec nevěděli, co je čeká. Netrvalo to dlouho a poprvé se při koncertě skotačilo. A hlavně se bylo na co dívat. I love Lowicz.

Další koncert byl v legendární pivnici ve Wloclawku. K večeři pečené koleno, publikum spíš starší, lidí moc nepřišlo. Hráli jsme tam už po třetí a tento koncert byl nejslabší. Aspoň, že tam mají dost vodky. Pod jejím vlivem proběhlo mnoho zajímavých debat od Olympiády až po EU. Další koncert byl v krotoszynském kině a lidí bylo zoufale málo. Koncert se sice povedl, ale prodali jsme jedno jediné CD. Zato jsme nakoupili skleněnky.

Poslední koncert byl v Poznani a byl to ten první, jenom posunutý. Hráli jsme tam poměrně nedávno při východoevropském Baltic tour ještě s Echt!em, MCH Bandem a Jablkoní, tak jsme věděli, co nás přibližně čeká. Všechno se potvrdilo. Velký, příjemně zaplněný klub, slušný prodej, vděční posluchači. Po koncertě jsme odmítli pozvání na pařbu a jeli jsme domů. Asi po 200 metrech jsme nezatočili včas do leva tak, jak jsme měli. Pak náš řidič zabrzdil, chtěl couvnout a napravit to, místo toho ťuknul do auta, které už v tu dobu stálo za námi. Dvě hodiny zdržení, pokuta, ale jinak celkem nic. Na hranicích v pořádku a po poledni jsme byli v Praze.

Za UJD Radek

www.internetradio.cz
Český web
www.uzjsmedoma.com